प्रत्यभिज्ञाहृदयम्
Pratyabhijñāhṛdayam
- 1 citiḥ svatantrā viśvasiddhihetuḥ સ્વતંત્ર ચિતિ (પરમ ચૈતન્ય) જ વિશ્વની સિદ્ધિ(અભિવ્યક્તિ)નો હેતુ છે.
- 2 svecchayā svabhittau viśvam unmīlayati પોતાની ઇચ્છાથી પોતાની ભીંત (પોતાના આત્મારૂપી પટ) ઉપર તે વિશ્વને ઉન્મીલિત કરે છે (ખોલી…
- 3 tan nānā anurūpa-grāhya-grāhaka-bhedāt તે (વિશ્વ) અનુરૂપ ગ્રાહ્ય (વિષય) અને ગ્રાહક (વિષયી)ના ભેદને કારણે અનેક પ્રકારનું છે.
- 4 citi-saṃkocātmā cetano 'pi saṅkucita-viśvamayaḥ ચિતિના સંકોચરૂપ ચેતન (બદ્ધ જીવ) પણ સંકુચિત વિશ્વમય હોય છે.
- 5 citir eva cetana-padād avarūḍhā cetya-saṅkocinī cittam ચિતિ જ ચેતન-પદ (શુદ્ધ વિષયી-ભૂમિકા)થી નીચે ઊતરીને, જ્ઞેય વિષયોથી સંકુચિત થતી, ચિત્ત…
- 6 tan-mayo māyā-pramātā તે (ચિત્ત)થી બનેલો માયા-પ્રમાતા (માયાથી બદ્ધ અનુભવિતા) છે.
- 7 sa caiko dvi-rūpas tri-mayaś catur-ātmā sapta-pañcaka-svabhāvaḥ તે એક હોવા છતાં દ્વિરૂપ (શિવ-શક્તિ), ત્રિમય, ચતુરાત્મા અને સપ્ત-પંચક સ્વભાવવાળો છે.
- 8 tad-bhūmikāḥ sarva-darśana-sthitayaḥ બધાં દર્શનો (ફિલસૂફી-મતો)ની સ્થિતિઓ તે (એક ચૈતન્ય)ની ભૂમિકાઓ છે.
- 9 cid-vat tac-chakti-saṅkocān malāvṛtaḥ saṃsārī ચિત્-સ્વરૂપ હોવા છતાં પોતાની શક્તિઓના સંકોચને કારણે મલોથી આવૃત થઈને તે સંસારી બને છે.
- 10 tathāpi tad-vat pañca-kṛtyāni karoti તેમ છતાં, શિવની જેમ જ, તે પાંચ કૃત્યો (સૃષ્ટિ, સ્થિતિ, સંહાર, તિરોધાન, અનુગ્રહ) કરે છે.
- 11 ābhāsana-rakti-vimarśana-bījāvasthāpana-vilāpanatas tāni આભાસન (પ્રકટ કરવું), રક્તિ (આસ્વાદન), વિમર્શન (પ્રતિવિચાર-સંહાર), બીજાવસ્થાપન (બીજરૂપે…
- 12 tad-aparijñāne sva-śaktibhir vyāmohitatā saṃsāritvam તે(સ્વસ્વરૂપ)નું અપરિજ્ઞાન (ઓળખનો અભાવ) થતાં, પોતાની જ શક્તિઓથી વ્યામોહિત થવું એ જ…
- 13 tat-parijñāne cittam eva antarmukhī-bhāvena cetana-padādhyārohāc citiḥ તે(સ્વસ્વરૂપ)ના પરિજ્ઞાન (પૂર્ણ ઓળખ) થતાં, ચિત્ત જ અંતર્મુખ થઈને ચેતન-પદ પર આરોહણ કરી…
- 14 citi-vahnir avaroha-pade channo 'pi mātrayā meyendhanaṃ pluṣyati ચિતિરૂપી અગ્નિ અવરોહ-પદ (બદ્ધ અવસ્થા)માં છન્ન (ઢંકાયેલ) હોવા છતાં પણ, અંશતઃ મેય (જ્ઞેય…
- 15 bala-lābhe viśvam ātmasāt karoti (ચિતિની) શક્તિ પ્રાપ્ત થતાં તે વિશ્વને પોતાનું (આત્મસાત્) કરી લે છે.
- 16 cid-ānanda-lābhe dehādiṣu cetyamāneṣv api cid-aikātmya-pratipatti-dārḍhyaṃ jīvan-muktiḥ ચિદાનંદની પ્રાપ્તિ થતાં, દેહ વગેરે વિષય-રૂપે ભાસતા હોવા છતાં પણ, ચિત્ સાથેની…
- 17 madhya-vikāsāc cid-ānanda-lābhaḥ મધ્ય (કેન્દ્રીય નાડી/મધ્યમ ભૂમિ)ના વિકાસથી ચિદાનંદની પ્રાપ્તિ થાય છે.
- 18 vikalpa-kṣaya-śakti-saṅkoca-vikāsa-vāha-cchedādy-antakoṭi-nibhālanādaya ihopāyāḥ અહીં ઉપાયો છે — વિકલ્પ-ક્ષય, શક્તિ-સંકોચ અને વિકાસ, વાહ-ચ્છેદ (પ્રાણ-પ્રવાહનો છેદ),…
- 19 samādhi-saṃskāravati vyutthāne bhūyo bhūyaś cid-aikyāmarśān nityodita-samādhi-lābhaḥ સમાધિના સંસ્કારવાળા વ્યુત્થાન (વ્યવહારમાં પાછા આવવા) સમયે, ચિત્ સાથેની એકતાના વારંવાર…
- 20 tadā prakāśānanda-sāra-mahā-mantra-vīryātmaka-pūrṇāhantā-veśāt sadā sarva-sarga-saṃhāra-kāri-nija-saṃvid-devatā-cakreśvaratā-prāptir bhavatīti śivam ત્યારે, પ્રકાશ અને આનંદ જેનું સાર છે, અને જે મહામંત્ર (અહમ્)ના વીર્યરૂપ છે — એવી પૂર્ણ…